složení/ výstroj/ pěchota/ kavalerie/ námořnictvo/ dělostřelectvo/ zvláštní jednotky
SLOŽENÍ A ORGANIZACE
"Vojáci Unie jsou náležitě uniformováni ale jejich oděv je nevhodný.
Často se hrbí, jsou špinaví; zkrátka pustá imitace vojáků. Konfederant naopak vůbec nemá ambice následovat vojáka pravidelné armády.
Vypadá jako skutečný povstalec. Bosé nohy, otrhaný oděv, stará přikrývka, kartáček na zuby v knoflíkové dírce a bezstarostný, sebejistý a velmi podmanivý výraz..."
Arthur J. L. Fremantle, britský pozorovatel Americké občanské války.
Konfederační armáda byla armádou dobrovolnickou. Kongres sice později schválil nábor mužů do vojska ale valná většina vojáků šla do války z vlastní vůle. Nižší důstojníci nebyli profesionálními vojáky a rekrutovali se z vyšších společenských vrstev. Nejvyšší velitelský sbor pak tvořili absolventi West Pointu nebo Virginské vojenské akademie v Lexingtonu.
Johnny Reb
Typický konfederační voják-dobrovolník byl běloch, anglosas, protestant, většinou nevzdělaný a nemajetný farmář. Pouze asi 5% vojáků, většinou důstojníků, vlastnilo otroky. Možná někteří důstojníci nebo politici byli přesvědčeni o boji za zachování otroctví ale naprostá většina vojáků neměla zájem obětovat život pro takovou hloupost. Prostý konfederační voják byl především patriot. Bojoval proti vetřelci a za svá práva. Na začátku války vstupoval do armády z mnoha odlišných pohnutek. Zde jsou nejčastější z nich:
V armádě sloužilo poměrně hodně mladých lidí. Průměrný věk vojáka občanské války se pohyboval okolo 24 let. Během války prošlo konfederační armádou asi 1-1,4 milionu lidí. Podle odhadů a porovnání s armádou Unie z toho asi 5-7 procent tvořili vojáci ve věku okolo 16 let! Vzhledem k povaze hospodářství na Jihu, byla většina lidí před válkou zaměstnána v rolnických profesích. Asi 10 procent vojáků byli imigranti všech možných národností. Početní byli Němci, Irové, Angličané a francouzští kreolové. I nějaký ten rebelantský Čech by se našel :-)
Základní takticko-operační jednotkou pozemních jednotek byl pluk. Teoreticky měl mít pluk tisíc mužů, prakticky však často počet dosahoval asi poloviny, tedy okolo 500 mužů. Pluk se dělil na 10 setnin po 82 vojínech (při plném stavu), 13 poddůstojnících a 2 poručících pod velením kapitána. Nejvyšší hodnost na úrovni pluku byl plukovník. Konfederační pluky byly paradoxně početnější než federální. Ztráty byly totiž průběžně nahrazovány během bojů. Pokud stav pluku klesl pod snesitelnou úroveň byl veden jako prapor nebo legie. U dělostřelectva byl pluk rozdělen na bataliony po pěti bateriích. Baterie měla 4 až 6 děl. Kavalerie byla organizována do rot a švadron. Dále byly pluky spojovány v brigádách. Několik brigád tvořilo divizi. Tři divize pak armádní sbor v největším útvaru - armádě.
Nahoru
 |
Line | 
2008