Buráky
Když sever válčil s jihem a zem jde do války,
na polích místo bavlny teď rostou buráky.
Ve stínu u silnice vidíš z jihu vojáky,
jak flákaj se tam s kvérem a louskaj buráky...
Buráky přišly na jihovýchod Spojených států během obchodování s otroky v 17. a 18. století a dlouho se tradovalo, že pocházejí z Afriky. Avšak ve skutečnosti mají původ v Brazílii a Peru.
Burské oříšky jsou oblíbenou pochutinou samozřejmě nejen na jihu Spojených států. Ovšem jejich příprava vařením už tak známá není. Vařené buráky jsou nejvíce oblíbené v Jižní a Severní Karolíně, Georgii, severní Floridě, Alabamě a Mississippi. Jak tvrdí jižané, pokud si jednou zvyknete na jejich chuť, stanete se na ní závislí. Od května do listopadu můžete u většiny silnic v těchto státech potkat množství stánků nabízejících čerstvé vařené buráky.
"Neví se, kdo s tím začal ale určitě to byl jižan", tvrdí jižané. Nicméně je jisté že buráky se na jihu začaly vařit během občanské války. Přesněji, někdy v době, kdy generál Unie William T. Sherman vedl svou neúprosnou kampaň napříč Georgií. Na jejím konci byla Konfederace rozdělena na dvě části. Byly přerušeny důležité komunikace a zásobování, které během války nikdy nebylo ideální, se dostalo do opravdové krize. Na některé oblasti bolestivě dopadl nedostatek základních potravin.
Pro vládu bylo největší starostí obstarat jídlo pro armádu. Během stále častějších výpadků v dodávkách menáže byly buráky pro konfederační vojáky důležitý zdroj potravy. Kuchyňské vybavení sice ve vojenských táborech nebyla žádná sláva, přesto to ale stačilo pro úpravu buď pražením nebo vařením nad táborovým ohněm. Mohlo by se zdát, že tenhle na první pohled bláznivý nápad s vařením zelených buráků skončí v propadlišti dějin. Pak ale někdo přišel s nápadem přidat sůl do vody během vaření, což je obvyklá metoda konzervace. A ejhle, vařené buráky vydržely v torně i několik dní, aniž by začaly zapáchat a byly mnohem chutnější. Tak došlo k tomu, že na bílkoviny bohaté buráky se začaly objevovat v armádních přídělových dodávkách. Je zajímavé, že přes nedostatek veškerých potravin bylo soli, potřebné k vaření buráků, vždycky dost. Předpokládá se, že se kvůli tomu šetřila sůl při konzervaci masa.
Konfederační vojáci také mleté buráky používali jako náhražku kávy. Stejně jako například žito, pšenici, kukuřici, sladké brambory, cikorku nebo bavlněná semínka. Mezi některými jednotkami z Georgie bylo pojídání burských oříšků tak populární, že si vysloužili přezdívku "burákožrouti".
Existuje několik způsobů jak vařit buráky. V zásadě se liší v množství použité soli a době vaření, což ve výsledku ovlivňuje, jestli jsou oříšky spíše měkčí či naopak. To samozřejmě záleží na individuální chuti.
Příprava je velmi jednoduchá. Na zhruba 4,5 litru vody budeme potřebovat asi 2 kg zelených (nezralých) buráků ve šlupce a 1 šálek soli. Buráky ve šlupce nejříve důkladně omyjeme a před samotným vařením je asi na 30 minut namočíme v čisté chladné vodě. Do velkého hrnce nasypeme namočené buráky, úplně je zalijeme vodou a přidáme šálek soli. Přikryjeme a vaříme na prudkém ohni 4 až 7 hodin. Doba vaření je závislá na zralosti a kvalitě buráků. Čím jsou zelené buráky čerstvější, tím kratší dobu trvá jejich vaření. Zhruba po čtyřech hodinách varu zkontrolujeme jejich chuť a měkkost. Konzistence správně uvařených buráků by měla být podobná vařeným fazolím nebo hrachu. Když jsme si jistí, že jsou buráky uvařené, vyjmeme je z hrnce a necháme odkapat. Pak už je můžeme spořádat hned za tepla, nebo vychlazené.
Zbývá jedna maličkost. Sehnat v Čechách zelené buráky :-)
|
|